Oficiální stránky SDH Dětkovice

Vítejte na stránkách SDH Dětkovice

Ostatní soutěže

Zlínská liga ve Velkém Ořechově

Nedělní zpestření, vyběhání sobotní akce, výlet na zlínsko, skvělá soutěž a restaurace omylů. To vše jsme zažili 12. července ve Velkém Ořechově.

Vzhledem k tomu, že jsme po sobotním závodě pařili dlouho do noci bylo zajímavé sledovat v jakém stavu se kdo dostaví, nebo nedejbože nedostaví k hasičce. Všichni byli veselí, jen Pavlík těžce nesl že přišel v šest domů a v devět musel vstávat. A bylo to na něm vidět J. Většina týmu se osvěžovala redbullem a utíkala před sluníčkem do chládku garáže, někteří stateční si otevřeli lahváče. Prostě squadra jak má být…

 

Cestou jsme se stavili na shellce v Prostějově, kde jsme se potkali s klukama z Domamyslic, kteří jeli závodit za Čelechovice, naložili Lékarníka, vyměnili řidiče a vyjeli. Cesta utíkala rychle, jen ve Starém Městě málem Tomáš naší dodávkou smetl projíždějící policejní auto a následkem tohoto šoku jsme úspěšně zabloudili. Ale jen na chvilku kdy došlo k další výměně řidiče a našli správnou cestu na Ořechov kde jsme také zanedlouho zaparkovali.

 

Pavlík stále vypadal že brzo umře takže jsem ho vzal na prohlídku trati a co jsme viděli se nám líbilo, hafo pěkných slečen, rychlá trať s asfaltovým náběhem a terče které se daly srazit docela lehce. Už první útok ukázal že tady budou padat velmi dobré časy. Časomíra se zastavila na sedmnáctkovém čase a padlo klasické rozhodnutí „jdeme na kryv“. Náš start přišel velmi záhy, nahlášení jsme byli devátí. Přejímka proběhla v pořádku, změřeny byly dokonce i hřebíky v tretrách kde jsme všichni (k našemu údivu) prošli. Schovali jsme tedy pilníky do auta a šli se chystat. To co následovalo bych popsal jednoduše. Přiběhnutí k základně bez problému, odběh ze základny jsem si zpestřil houknutím na Tomáše (rozdělovač) „k***a co tady eště děláš“ a cestou jsem ho motivoval svým řvaním. Tomáš nakonec béčko stihl dát a teď už bylo vše na proudařích. Oba na fleku, ve vzduchu visela první šestnáctka. Jenže… Jens na levém proudu výjimečně dal proudnici už na základně a díky velkému vybroušení půlspojek se vytočila a místo šestnáctky nám zbyly oči pro pláč. Škoda, holt ji musíme udělat doma J. Počkali jsme ještě na útok Čelechovic kdy to po ulitém startu docela zdojil rozdělovač a znovu Jens (holt úspěšný den). No a pak jsme chvilku čučeli na další útoky a odebrali se na cestu domů.

 

Až potud vše v pohodě, jenže cestou zpátky se náš nenažraný náčelník (J) rozhodl že se zastavíme na jídle někde v příhodné hospůdce. Poté co jsme minuli několik příhodných hospůdek jsme zastavil v malé vesničce v restauraci u Vaverků. Noa teď to přišlo. Všichni si objednali jídlo, pití a bůhvíco. Po hodinovém čekání začal pikolík nosit jídlo, ovšem tak nějak jiné než jsme si objednali. Takže ten kdo chtěl játra dostal maso, ten kdo chtěl kuřecí kapsu dostal řízek a ten kdo chtěl švestky dostal kapsu. Já se smál až do doby než mi přinesly mou pizzu na cestu. Po odklopení víka se ukázalo, že tato pizza je jen těsto, nadechl jsem se k protestům a v tom okamžiku se zbytek pizzy odtrhnul od víka a spadl na těsto. Se slovy zaplatím kofolu, kafe, cigára a pizzu si nechte jsem nasraně odešel. Krásná zástavka, všichni byly spokojení a nadávání nám vydrželo až do Zlína. J

 

Domů jsme přijeli skoro v osm večer, zavezli jsme ještě gril do Kelčic a šli spát.

 

No a to je pro dnešek vše děti, dobrou noc a v Dětkovích na závodě nazdar!

Žádné komentáře