Oficiální stránky SDH Dětkovice

Vítejte na stránkách SDH Dětkovice

Ostatní soutěže

Noční závod v Loučce u Vizovic.

Aneb - jak se sedm lidí z prostějovska sebralo a jelo závodit.
Takhle v půlce týdne se mi na ICQ ozval Honza ze Seloutek (Kelčic, Bílovic a Domamyslic) zvaný Jens s nabídkou účasti na nočním závodu v Loučce. Vzhledem k tomu, že náš tým o víkendu nic v plánu neměl tak jsem souhlasil. Tým to byl poskládaný všelijak. Na stroji strojník z Vrbětic, sání Domamyslice, béčka Dětkovice, rozdělovač z Čelechovic a proudy zase z Domamyslic. Vzhledem k tomu, že převažovali domkáři šli jsme pod hlavičkou SDH Domamyslice. Díky tomu, že jsme se rozkývali takhle na poslední chvíli tak jsme téměř uzavírali startovní pole, ale jak se ukázalo bylo to k dobru věci.

Už jen cesta tam byl krásný zážitek. Nějak jsme si popletli Loučky a tak nás velmi přesná navigace zavedla do Loučky, ale asi 50 kilometrů od Loučky kde jsme měli být. Místní obyvatelé nás pak naváděli k Loučce u Jičína, ale tam by jsme taky nepochodili. Díky techickému vynálezu zvanému mobilní telefon jsme zjistili že je ještě Loučka u Vizovic a ta byla ta pravá. Výlet to byl ale hezký, někteří si cestu zpříjemňovali zlatým Jelzinem, jiní si zpívali hezké písničky. Jako třeba tuto: Prostě cesta nám utíkala rychle a nějakých 50 kiláků navíc nám ani nevadilo. Přijeli jsme v okamžiku kdy už se blížila naše startovní chvíle a tak jsme v rychlosti okoukli co a jak a šli se chystat.

Trať ani moc nepřipomínala trávu, ale spíš mokřisko z Mordoru (zrovna běží Pán prstenů) a mokrá zámková u základny dávala tušit hezké držkopády. Základna byla osvětlená a trať lemovaly pochodně věčného světla (ale zfouknout se daly). Díky tomu časy nebyly nic extra, v té době vedl Nedašov s časem 15,30. Dřívější rekord trati byl 15,50 a za jeho překonání byla vypsána prémie 5 000 Kč. No a to stálo za tu chvilku dřiny a nepohodlí.

Jak už jsem uvedl o něco víš šli jsme až ke konci a asi se od nás nic moc nečekalo a díky tomu že jsme v téhle sestavě šli poprvé tak ani my jsme neměli přehnané očekávání. Před startem by nám stačilo tak 14,90 :-). Útok jsme rozběhli velmi pěkně, ale pozdější voda nás stála drahocené vteřinky a tak jsme nakonec sešplíchli za 16,40 a brali konečné třetí místo. Radost byla veliká, aj fotky možná budů. Zatím se spokojte s naším videem kde je všechno pěkně vidět :-)

Cesta zpátky byla opět poznamenána zpěvem a místy spaním. Do Prostějova jsme přijeli zhruba ve čtyři ráno a šli všeci spat.

No a to je tak asi všechno ogaři a dcérenky. (to jsem se tam naučil od valachů )
Žádné komentáře